O stáčeném

Stáčené víno, sudové víno, sudovka. To jsou všechno synonyma pro vína, která se ve vinotékách stáčí zákazníkům s sebou většinou do plastových lahví a jako rozlévané ho nabízí ve většině podniků, které se na prodej a servis vína nezaměřují. Výjimky samozřejmě jsou a není jich málo. V téměř každé lepší hospodě nebo restauraci máte v nabídce několik lahví vína. Většinou jsou ale v nápojovém lístku doplněna o levnější variantu takzvaného rozlévaného vína. A s největší pravděpodobností půjde právě o to stáčené. Sudové víno je tedy takové víno, které se z velké nádoby ( sudu) dostává rovnou ke koncovému zákazníkovi, aniž by se nalahvovalo do jednotlivých lahví. 

Nechci tento článek pojmout jako lynč. Sama si ho občas dám, protože prostě nic jiného nemají a na pivo nemám chuť. V každém případě ho ale nevyhledávám a když to jde a posezení je na delší dobu, volím lahev z vinného lístku, ač mnohdy předraženou. Berte tento článek prosím spíše jako zamyšlení nad výhodami a nevýhodami sudového vína. 

Balení

Relativně nedávno proběhla právní úprava, v jakých nádobách se může sudové víno skladovat a prodávat. Myšleno prodávat do provozoven, barů a restaurací. Dřívější nerezové KEG sudy nahradil tzv. bag in box (BiB). Víno se u prodejce z větších nádob pro podniky stáčí do menších sáčků, které jsou následně vloženy do papírové krabice s potřebnou etiketou. Výrazně se tedy zmenšil obsah a pro některé to znamenalo i nákup nového stáčecího systému, který byl do té doby přizpůsoben KEG sudu. BiB mají ale větší rozmanitost obsahu ( cca od 3 l až po 20 l), takže manažer podniku může lépe přizpůsobit objednávku poptávce. 

Původ hroznů

Při nákupu BiB je třeba rozlišovat dva pojmy. ,,Stáčeno´´ a ,,původ´´ hroznů. Víno, které je stáčené v České republice, nemusí pocházet z České republiky. Právě naopak. Výrobce někdy záměrně uvádí místo stočení, aby zákazník odhlédl od toho, že byly hrozny nakoupeny jinde. Nejčastěji se jedná o hrozny z Maďarska, Bulharska, Moldavska nebo Španělska. A to se tu bavíme o poctivých výrobcích, kteří původ vína uvedou. Dle ČOI se za víno z Moravy, a konkrétně nejčastěji Pálavu, vydávají i vína kompletně vyrobená v cizí zemi a do ČR pouze dovezena. 

Pančování vína

O kontrolu prodávaného sudového vína se stará Česká obchodní inspekce. Ta v minulých letech mimo jiné například zjistila, že u vína z dovozu se prokázalo mnohem větší množství vody, než je limit. To znamená, že je prostě víno naředěno vodou. Aby laický spotřebitel na chuti nic nepoznal, vína se také doslazují cukrem. Česká odrůda Pálava, které se u nás pěstuje pouze něco kolem 2-3% ze všech pěstovaných odrůd, je často zneužita a její název se použije pro víno s pochybným původem a složením. Současná právní úprava za pančování vína uděluje pokutu do výše 50 miliónů korun. Svaz vinařů ale dlouhodobě usiluje o to, aby se pančování vína považovalo za trestný čin, čímž by vzrostla trestní sazba i šance, že to nepoctivé obchodníky s vínem odradí. Zatím bez úspěchu.

Proč ano?  

• Nízká cena
• (při pečlivém výběru) Přijatelná kvalita
• Praktické řešení větších společenských akcí

Proč ne?

Za možnost focení děkujeme Vinotéce Ševčík v Hradci Králové. 

Čerpáno z: LANKAŠOVÁ, Markéta. Víno ředí a "moravské" hrozny mají z ciziny, trestný čin to ale není. IDnes.cz [online]. 17.09.2019, , 1 [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/vino-redi-voda-hrozny-cizina-podvod-trestny-cin-jizni-morava.A190917_502297_brno-zpravy_mos1

SYCHROVÁ, Věra. Vůči pančování vína jsme až příliš tolerantní, upozorňuje ředitel svazu vinařů. Deník.cz [online]. 24.04.2016, , 1 [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/vuci-pancovani-vina-jsme-az-prilis-tolerantni-upozornuje-nyitray-20160423-o7h1.html